Snad každý správný moravák a ne jen moravák, ale snad každý Evropan zná krasovou oblast – Moravský kras, proslulý nejen propastí Macocha anebo Punkevní jeskyní. Kras je součástí Drahánské vrchoviny na území Jihomoravského kraje. Propast Macocha je známá hlavně z pověstí, kdy sem matka hodila dítě, které se zachránilo, ovšem ona sama tu zahynula.

Řeka Punkva, která protéká dnem propasti Macocha, se nachází na severní straně oblasti a kromě této řeky, po které se můžete nechat povozit na lodičce, budete moci vidět Sloupsko-šošůvské jeskyně, Balcarku a nebo Punkevní jeskyni s  Macochou. Na toku této řeky můžete vidět dvě jezírka. Horní jezírko je hluboké asi 13 metrů a dolní je ukryté mezi skalami s hloubkou 49 metrů.

Propast Macocha je snad známá po celém světě a také je největší propastí v Evropě, hluboká je 138 metrů. Podívat se do ní můžete z vyhlídky na vrchu propasti z horního můstku, který byl vybudovaný roku 1882 anebo z dolního můstku z roku 1899. Z dolního můstku uvidíte krásně až na dno propasti, je totiž ve výšce „pouhých“ 92 metrů.

Počet jeskyní v Moravském krasu je před 1600, ale přístupné pro veřejnost samozřejmě nejsou ani z daleka všechny.

Punkevní jeskyně navštíví ročně až 200 000 turistů a leží v Pustém žlebu. Kateřinská jeskyně se může chlubit asi 500 chodbami a najdeme ji v Suchém žlebu, vidět zde můžete až 4 metrové stalagmity. Sloupsko-šošůvské jeskyně leží u obce Sloup a byly prohloubeny Sloupským potokem. Horní část těchto jeskyní je turistům zpřístupněná a můžete si projít okruh dlouhý tři kilometry. Jeskyně Balcarka je také veřejnosti přístupná a významná je především svojí krápníkovou výzdobou. Vstoupíte do ní portálem Balcarovi skály. Za vstupné do jeskyní dáte od 80,- do 180,- vše závisí na tom, do jakých jeskyní se chcete podívat.

Jak je zvykem našeho cestování po památkách a zajímavých místech blízkého okolí, tak i pro tento výlet jsme si za dopravní prostředek zvolili nejšetrnější dopravu k životnímu prostředí a to kolo. Naše cesta vedla do nedalekého Předklášteří, jehož největší chloubou je Porta Coeli, známá snad v celé České Republice. Jeli jsme opět přes Doubravník, kde jsme potkali historický kostel, dále na Borač směrem na Štěpánovice a pak už následovalo samotné Překlášteří. Nejprve vám trošku přiblížím tuto honosnou stavbu.  Jedná se vlastně o ženský cisterciácký klášter, postavený ve slohu pozdně gotickém a první písemná zmínka je z roku 1233. Klášter měla založit Konstatncie Uherská, které ve stavbě pomáhal král Václav I., jejich dva synové a také Přemysl. Klášter byl v roce 2010 prohlášený za národní kulturní památku.

Porta Coeli má za svou důležitou součást baziliku, která se skládá se tří lodí a protáhlým presbytářem. Interiér baziliky je velmi krásný, barokní a oltář honosný. Naproti tomuto skvostnému kostelu dnes najdete Podhorácké muzeum, které nabízí nejen stálé expozice. Když jsme se vraceli od prohlídky muzea a kostela, tak jsme procházeli krásnou zahradou, nebo spíše takovým parčíkem. Mně se tato cesta líbila a takový zajímavý kostel jsem viděla po prvé v životě. Když jsme z tohoto areálu vyšli ven, tak jsme nemohli odolat nedaleké točené zmrzlině, kterou zde mají přímo nebesky dobrou!  Cesta domů není na kolo příliš špatná až na velké množství aut a ještě k tomu, když na tuto projížďku si zvolíte neděli. Cestu po silnici jsme zvládali až na dva kopce poměrně dobře. Pokud jste tedy z okolí Doubravníka, tak můžu jedině doporučit, ale směrem na naši moravskou metropoli Brno nebo od ní bych jet nechtěla, těch aut byla vážně velká spousta.

Seznam světových kulturních a přírodních památek UNESCO se od roku 1994 pyšní i barokním kostelem svatého Jana Nepomuckého, nedaleko kláštera a města Žďár nad Sázavou. Tento kostel byl postavený významným stavitelem Janem Blažejem Santinim – Aichelem v barokní gotice. Stavba trvala pouhé tři roky a začala v roce 1722 na Zelené hoře.

Areál kostela má takový zajímavý hvězdicový půdorys a jsou zde vzájemně propojeny jak barokní tak gotické prvky. Obvod kostela tvoří pět kaplí, které mají trojúhelníkový půdorys a pět dalších kaplí má půdorys oválný. Uprostřed těchto kaplí stojí samotný kostel. Číslo pět je takovým znamením, které se zde několikrát opakuje a je to z důvodů toho, že podle legendy se nad mrtvým Janem Nepomuckým „zjevilo“ pět hvězd. Interiér kostela tvoří oblouky, které spojují obvodové kaple, a velkou kopuli nese deset pilířů. Hlavní oltář je umístěný ve východní části a zdobí jej řezby pěti andělů, z nichž tři nesou kouli, na které je pět hvězd a jejich tvůrcem je Řehoř Theny. Kostel si prošel i temnými stránkami, jednou z nich byl požár v roce 1784, kdy vyhořel a vypadalo to, že bude celý zničený, ovšem vše dobře dopadlo a kostel byl zachráněný. Roku 1792 byl kostel obnoven, ale podmínkou bylo, že už nebude dále sloužit jako poutní kostel a bude k němu přemístěn žďárský hřbitov. Roku 1815 začaly na kostele další opravy a roku 1826 byl kostel vlastníkem „soukromník“. O několik let později byl kostel znovu ve špatném stavu a nejhůře na tom byl ambit, který se oprav nedočkal až do osmdesátých let dvacátého století.

Dnes v kostele bývají svatby a také různé poutě. Kostel je také přístupný veřejnosti a za menší poplatek, si jej můžete prohlídnout a projít. Celý „areál“ vypadá naprosto úchvatně  a rozhodně stojí za to jej vidět.

Tak jako všechny regiony, tak i kraj Vysočina nabízí ke zhlédnutí několik zřícenin a řekla bych, že na tyto zříceniny je i Vysočina poměrně bohatá. Najdete jich zde totiž několik. Například:

Zřícenina hradu Zubštejn

Jedete-li okolo vesnice Pivonice, tak se nebojte navštívit kulturní památku Zubštejn. První pravá písemná zmínka pochází již z roku 1314, ale již v roce 1348 je hrad zmiňovaný jako opuštěný a v roce 1349 zase jako plně funkční. Majitelem byl Blud z Králík, který se hradu „vzdal“ a byl ním nahrazen pernštejn Jimram z Jakubova, ten ovšem zřejmě nebyl jediným majitelem, zřejmě byl rozdělený mezi příbuzné.  Jimram z Pernštejna získal roku 1351 část hradu a roku 1358 ji prodal Janu Jindřichovi. Vystřídalo se zde opravdu dost majitelů, až byl po husitských válkách hrad docela zničený, ale až do šestnáctého století obyvatelný. Při dnešní návštěvě zříceniny uvidíte studnu a také tak dvě patra paláce. Roku 2010 zde byla postavená dřevěná lávka. Pokud zde chcete pobýt přes noc, tak můžete přespat v jedné z „místností“ zříceniny a také máte k dispozici ohniště, mezi kterými si můžete vybrat.

Pyšolec

Tento zřícený hrad patří k dalším zříceninám na Vysočině, a i když není tak zachovalý jako Zubštejn, tak můžete vidět opěrné pilíře nebo asi polovinu věže paláce. Součástí Pyšolce jsou i dne patrné příkopy, z nichž jeden je hluboký šestnáct metrů. Hrad byl o něco mladší jak Zubštejn. Jeho první písemná zmínka je z roku 1350 a stejně jako na první zřícenině, tak i zde bylo vystřídáno dost majitelů. Připomenu pány z Pernštejna, kteří hrad údajně „vyměnili za zboží“ a tak se jeho novým majitelem stal markrabě Jan Jindřich. Posledním majitelem byl roku 1446 Jan z Pernštejna, ovšem již po dvaceti letech je hrad zmiňován jako opuštěný.

Aueršperk

Zřícenina Aueršperku se nachází nad řekou Bystřičkou mezi Vírem a Dvořištěm. Údajně byl založený Pernštejny v druhé polovině 13. století. Hrad nebyl dlouho obyvatelný, protože již v roce 1406 měl být pustým.

Bezesporu je lednicko – valtického areálu největší dominantou zámek, ovšem tento pohádkový komplex není jedinou krásnou stavbou, o které bychom toho měli, co nejvíce vědět a o čem bych se chtěla zmínit. V objektu tohoto zámku byla roku 1717 vystavená oranžerie, jenž byla Aloisem II. v roce 1842 zrušena a přestavěna na poměrně veliký skleník dlouhý 92 metrů a 13 metrů široký. V interiéru skleníku uvidíte spousty rostlin, které jen tak někde nepotkáte a také tropické rostliny.

Minaret dotváří správný charakter celému areálu, jelikož je považován za jednu z výjimečných staveb v celé Evropě. Postavený byl v 18. – 19. století architektem Josefem Hartmundem za Aloise Josefa I. V minulosti měl funkci vyhlídkové věže, ze které i dnes můžete celý areál pozorovat. Minaret je vysoký úctyhodných šedesát metrů a je tvořený kamennými kvádry. Dolní část minaretu je tvořená osmi místnostmi, které jsou vyzdobené různými ornamenty a malbami. Na věž jdete po točitém schodišti a „potkáte“ se se třemi ochozy. Při prohlídce si všímejte arabských nápisů, které jsou umístěny na stěnách minaretu.

Janův hrad, postavený v letech 1801 – 1808 najdete na břehu Dyje, vlastně tato řeka jej obtéká ze tří stran a je tvořený čtyřmi věžemi, které jsou spojené pouze zdmi. Tento hrádek sloužil původně jako lovecký zámeček a zajímavostí je kromě dubových točitých schodišť starých přibližně dvě staletí i studna na nádvoří, která je hluboká sedm metrů. Součástí areálu je kromě ostatního i Mlýnský rybník, nad kterým se vypíná „Chrám boha slunce – Apolona“ z roku 1817. Takovou hlavní výzdobu tohoto chrámu tvoří sochy, které symbolizují čtyři roční období.

Parkem obléhající lednický zámek vás provede průvodce, který vám řekne vše o rostlinách, které tu uvidíte a také o dalších zajímavostech, které by vás mohli zajímat.